Domov Města Mnoho obyvatel České republiky o tom ani nevědělo.

Mnoho obyvatel České republiky o tom ani nevědělo.

podle Kateřina Bláhová

Oznámení

Teď abychom to uvedli na pravou míru. Podle průzkumu na téma Pracovních benefitů v ČR 76% zaměstnanců už dneska považuje za standard, že dostávají stravenky nebo je jim zajištěno závodní stravování. 

Oznámení

Benefity s nejvýhodnějším daňovým režimem

Z pohledu zdanění existují benefity, které jsou do stanoveného limitu osvobozené od daně a odvodů na straně zaměstnance a zároveň jsou daňově uznatelným výdajem pro zaměstnavatele. Tyto benefity jsou považovány za nejvýhodnější.

  • Stravování (stravenky, stravenkový paušál, závodní stravování):
    • Od roku 2024 platí, že příspěvek zaměstnavatele na stravování je pro něj daňově uznatelný v libovolné výši. Klíčové je však zdanění na straně zaměstnance.
    • Příspěvek na stravování je pro zaměstnance osvobozen do výše 70 % horní hranice stravného pro tuzemské služební cesty trvající 5 až 12 hodin.
    • Pro rok 2025 činí tato horní hranice stravného 177 Kč, a tedy maximální osvobozený příspěvek je 123,90 Kč na den.
    • Částka příspěvku nad tento limit (123,90 Kč) podléhá na straně zaměstnance zdanění a odvodům pojistného stejně jako běžná mzda.
    • Stravenka nebo stravenkový paušál se poskytuje za odpracovaný den, pokud zaměstnanec odpracoval minimálně 3 hodiny. Při práci delší než 11 hodin může zaměstnanec dostat dvě stravenky. Neposkytují se za dovolenou, nemoc nebo neplacené volno.
    • Tento benefit lze poskytnout zaměstnancům v jakékoliv formě pracovního poměru (HPP, DPČ, DPP). Lze jej poskytnout i jednateli, který nevykonává funkci za mzdu, pokud je nárok sjednán v jednatelské smlouvě a splní podmínky (např. odpracuje 11 hodin pro dvě stravenky).
    • V případě poskytování jídla ve vlastní režii (např. závodní jídelna) je nutné řešit ocenění poskytnutého jídla a případně dodanit zaměstnanci část nad limit.
  • Příspěvky na životní pojištění, penzijní pojištění a DIP:
    • Tyto příspěvky jsou pro zaměstnance osvobozené od daně a odvodů a pro zaměstnavatele daňově uznatelné do ročního limitu.
    • Společný roční limit pro příspěvky na všechny tyto produkty (životní pojištění, penzijní pojištění, DIP) činí 50 000 Kč.
    • Příspěvek nad 50 000 Kč ročně se na straně zaměstnance daní a podléhá odvodům pojistného jako mzda.
    • Tyto benefity lze poskytovat zaměstnancům ve všech pracovněprávních vztazích (HPP, DPČ, DPP) i jednatelům s uzavřenou smlouvou, bez ohledu na výši úvazku.
    • Musí být splněny určité podmínky, např. plnění ve prospěch zaměstnance (nebo jiné osoby než zaměstnavatele v případě úmrtí), výplata nejdříve po určité době (např. 60 nebo 120 měsíců) a nejdříve v 60 letech zaměstnance. Smlouva nesmí umožňovat předčasné výběry. DIP rozšiřuje možnosti investování (dluhopisy, akcie, fondy) s podobnými podmínkami.

Benefity s ročním limitem (nepeněžní plnění)

Konsolidační balíček přinesl s rokem 2024 významné změny v oblasti nepeněžních benefitů, kdy zavedl obecný limit ve výši ½ průměrné mzdy. Rok 2025 však přináší úpravu k lepšímu rozdělením těchto benefitů do dvou skupin s odlišnými limity. Tyto benefity jsou pro zaměstnance osvobozené od daně a odvodů do stanoveného limitu, ale pro zaměstnavatele jsou daňově neuznatelným výdajem. Navzdory nedaňové uznatelnosti pro firmu mohou být považovány za výhodné kvůli úspoře na sociálním a zdravotním pojištění.

  • Ostatní nepeněžní benefity (kultura, sport, rekreace atp.):
    • Pro tyto benefity zůstává v roce 2025 limit ve výši ½ průměrné mzdy.
    • Pro rok 2025 činí průměrná mzda 46 557 Kč, a tedy tento limit je 23 278,50 Kč ročně.
    • Příspěvky nad tento limit se na straně zaměstnance daní a podléhají odvodům pojistného jako mzda.
    • Obecně musí jít o služby. Příkladem je příspěvek na permanentku do posilovny nebo poukázka do divadla. Výjimkou je nákup knih.
    • Pod tento limit spadají i příspěvky na podnikové školky (hodnota se počítá z obvyklé ceny) a vzdělávání, které nesouvisí s vykonávanou prací (např. účetní na fotografický kurz), nebo úhrada vzdělávání pro rodinné příslušníky.
    • Je klíčové, že zaměstnavatel musí platit přímo poskytovateli služby, nikoliv proplácet zaměstnanci (jinak se to stane zdanitelnou mzdou).
  • Zdravotní benefity:
    • Pro rok 2025 je zaveden nový samostatný limit ve výši jednonásobku průměrné mzdy.
    • Pro rok 2025 činí tento limit 46 557 Kč ročně. Očekává se, že tento benefit začne platit v první polovině roku 2025.
    • Tyto benefity se budou týkat zdraví a mohou zahrnovat jak služby (např. příspěvky na očkování, preventivní prohlídky, nadstandardní zdravotní péče), tak i určité zboží (např. zdravotní pomůcky, léčebné, hygienické či obdobné zboží od zdravotnických zařízení, doplatky na léky, rovnátka).
    • Celkový roční limit pro nepeněžní benefity (ostatní + zdravotní) tak v roce 2025 činí 1,5 násobek průměrné mzdy (23 278,50 Kč + 46 557 Kč).

Další typy benefitů a jejich specifika

  • Vzdělávání související s prací: Pokud vzdělávání zaměstnance souvisí s prací, kterou pro vás vykonává, je příspěvek zaměstnavatele 100% daňově uznatelným výdajem a nepodléhá na straně zaměstnance zdanění. Sem spadají např. jazykové kurzy, IT kurzy, kurzy finanční gramotnosti, manažerské dovednosti nebo specifické odborné kurzy. Odborná literatura (knihy) související s výkonem práce také patří sem a je daňově uznatelná bez omezení.
  • Služební auto pro soukromé účely: Poskytnutí služebního auta pro soukromé účely je pro zaměstnance benefitem, který se daní, zpravidla podle pořizovací ceny vozidla.
  • Pružná pracovní doba a dovolená navíc: Pružná pracovní doba je oblíbeným benefitem bez přímého vlivu na zdanění. Zákoník práce upravuje podmínky pružné pracovní doby. Poskytování dovolené navíc je také častým benefitem, přičemž Zákoník práce řeší např. převádění části dovolené do dalšího roku.
  • Poskytování ubytování nebo příspěvků na ubytování/parkování: Obecně platí, že poskytnutí ubytování zaměstnanci ze strany zaměstnavatele se považuje za příjem zaměstnance a daní se jako mzda. Existují omezené výjimky nebo specifické situace (např. náhrady cestovních výdajů), ale běžné příspěvky na bydlení nebo parkování obvykle nespadají do daňově zvýhodněných benefitů a jsou zdaněny jako mzda.
  • Poskytování vlastních produktů nebo služeb firmy: Pokud firma poskytuje svým zaměstnancům své produkty nebo služby (např. masáže v salonu, pečivo v pekárně) za zvýhodněnou cenu nebo zdarma, hodnota tohoto benefitu se musí ocenit na tržní ceně a zdanit dle příslušných pravidel pro benefity. Pokud se jedná o službu typu masáží, spadá to pod limit ostatních nepeněžních benefitů (½ průměrné mzdy).

Zákoník práce a benefity

Základem pracovněprávních vztahů v ČR je Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.). Ačkoliv se benefity primárně řídí daňovými předpisy, některé související aspekty jsou upraveny právě Zákoníkem práce. Patří sem například povinnost zaměstnavatele umožnit stravování, pravidla pro dovolenou, náhrady nákladů při práci na dálku (home office), pružná pracovní doba nebo podpora zvyšování kvalifikace. Zákoník práce také upravuje postavení zástupců zaměstnanců (odborová organizace, rada zaměstnanců), kteří mohou s zaměstnavatelem projednávat nebo sjednávat podmínky, včetně benefitů, v kolektivních smlouvách.

Role benefitů v motivaci a retenci

Poskytování smysluplných benefitů, které přinášejí zaměstnancům užitek, vede ke zvýšení spokojenosti a menšímu zájmu o odchod z firmy. Naopak nedostatečná nabídka benefitů může usnadnit přetahování zaměstnanců ke konkurenci. Benefity jsou silným motivačním nástrojem, který by měl být nastavován s ohledem na náklady firmy a potřeby zaměstnanců. V turbulentní době ovlivněné demografií a technologickými změnami je schopnost rychle a s dobrými nástroji reagovat klíčová.

Mohlo by se vám také líbit